Principy
V tangu existuje jeden paradox: různí učitelé učí různými způsoby, navíc si často odporují navzájem v technických otázkách, ale mezi sebou tancují bez problémů. Jak je to možné?
Zřejmě se za rozmanitostí přístupů a technických detailů musí schovávat nějaké principy, společné pro všechny styly a školy. Jinak si neumím představit, jak mohou tangueros z různých zemí od různých učitelů lehce a snadno nalézat na parketu společnou řeč. Nicméně, právě tohle se děje na milongách všude okolo.
Toto téma je mimořádně důležité pro porozumění podstaty tanga, ale nikde jsem se nesetkal s jasným výkladem toho, co v tangu musí bezpodmínečně být, co do něj můžete přidat dle svého vkusu, a co je naprosto nepřípustné. Zdá se tedy, že ten tanečník, který objeví a ovládne podobné principy, získá obrovský náskok v otázce svědomitého a cíleného vývoje v tangu.
Po několika letech intenzivní práce mohu konečně říci, že tyto principy vykrystalizovaly a máme je připravené ke sdílení. Hodně pomáhají při výuce, protože umožňují zvolit pro každého žáka individuální program vývoje, směřovaný převážně na takové aspekty jeho tance, které vyžadují vylepšení. Stejné principy pomáhají objevit hranice, za kterými tango přestává být tangem, a stává se z něj jiný tanec.
K dnešnímu dni jsme si uvědomili a prozkoumali 12 principů tangového pohybu v páru. Je celkem možné, že se jich najde i víc, neměli jsme možnost pracovat se VŠEMI učiteli a získat informace ze všech tango škol na planetě. Takže tento inspirující proces stále běží...