Léčivá síla rytmu a objetí

Igor Sitčuk, časopis PSYCHOLOGIE DNES, únor 2019, odkaz na originál tady

Argentinské tango se postupně stává obvyklým jevem ve světové kultuře a stále více lidí ovládá tento způsob komunikace a sebevyjádření. Stále častěji jsou slyšet pojmy jako tangoholik nebo tangová terapie. Zkusme prozkoumat, co a jak je tango opravdu schopné léčit.

Argentinské tango patří mezi sociální tance a jako sociální tanec má už samo o sobě pozitivní efekt na náš organismus. Kulturní aspekt tance umožňuje vést naplněný emocionální život. Zapojení do společných činností a rozšíření okruhu sociální komunikace podporuje psychickou stabilitu a spokojenost. Šetrný fyzický pohyb je dobrý pro klouby, pro krevní oběh i pro celé tělo. V tomto smyslu je tango bezesporu užitečné, pro skutečnou terapii ale zjevně nedostačující. Abychom se dostali k terapeutickým vlastnostem tanga, potřebujeme se ponořit trochu hlouběji.

Síla objetí

Když se mluví o tangu, mluví se především o objetí, protože právě objetí je základem a tajemstvím tanga. Ne držení, ne rám, ale objetí se všemi svými vlastnostmi: vřelosti, otevřeností, jemností, srdečností. Když prozkoumáme fenomén objetí blíže, pak zjistíme, že objetí je velmi důležitá součást vývoje, která sahá hluboko do lidské historie a ještě hlouběji – do vývoje primátů. Všechna mláďata primátů včetně člověka potřebují pro plnohodnotný psychický vývoj kontakt s matkou vytvořený pomocí objetí. Objetí je pro nás důležité i v dospělosti. Vylepšuje spánek, dodává sílu, omlazuje, zpevňuje imunitní systém. Existují semináře terapeutického objímání a od roku 1986 se každoročně 21. prosince slaví v USA Národní Den Objetí (National Hugging Day), který se postupně rozšířil do celého světa. Objetí je beze sporu velice prospěšná, a přitom velmi příjemná věc, i když západní kultura je trochu odtažitá a nenechavá pro něj moc prostoru. Přitom právě při tangu si můžete užívat velké dávky objetí beze změny svého chování nebo životního stylu.

Když se mluví o tangu, mluví se také o kontaktní improvizaci. Při argentinském tangu je potřeba volně tančit v páru v sále plném lidí bez vzájemných srážek, vnímat hudbu bez ustáleného rytmu a zároveň flexibilně reagovat na změny v bezprostředním okolí. Kontaktní improvizace je také spojena s důvěrou k partnerovi a spoluprací s ním. Takže když se k plnohodnotnému příjemnému objetí přidá vzájemná důvěra a spolupráce, lidská psychika začíná reagovat podivuhodným způsobem: endokrinní systém začíná aktivně vylučovat do krve takzvané hormony štěstí: serotonin, oxytocin, endorfin. Nehledě na suché latinské názvy, tyto hormony přinášejí velice bohaté zážitky. Není čemu se divit – endorfin patří k opiátům, stejně jako morfin a heroin. Jenže endorfin nevyvolává drogovou závislost, má však podobný účinek na potlačení bolesti. Jak vím, že to funguje?

Marie (52 let) přišla na milongu (tančírnu) s obvazem kolem pasu. Když jsem ji vyzval k tanci, upozornila mě, že musím být opatrný, protože se jí skřípl nerv v kříži a při neopatrných pohybech vyvolává ostrou bolest. Slíbil jsem, že budu opatrný, a začali jsme tančit. Po deseti minutách, když jsme dotančili, vyrazila Marie se šťastným úsměvem ke svému stolu a najednou se zastavila, otočila se a vykulila oči. Úplně zapomněla na to, že ji něco bolí! Při argentinském tangu se páteř tanečnice lehce stáčí na obě strany. Díky kombinaci zvýšeného průtoku krve a potlačení bolesti se uvolňují stažené svaly, obnovuje se normální krevní oběh a problém mizí. Samozřejmě že léčit takovým způsobem seriózní nebo chronická onemocnění nelze, ale v případě psychosomatického problému vyvolaného hypodynamií nebo zvýšeným stresem se dá mluvit o výrazném terapeutickém vlivu tanga na fyziologické úrovni.

Nikdy není pozdě!

Tango působí jako účinný prostředek i na psychické úrovni. Kromě všeobecného pozitivního vlivu při mezilidském kontaktu dokáže zbavit deprese, strachu, a dokonce i projevů posttraumatického syndromu. Jitka (28 let) žila v zahraničí. Zažila smrt dítěte, rozchod s manželem-cizincem a vynucený návrat do Česka. Měla zkušenosti ze sportovního tance, takže se rozhodla vyzkoušet argentinské tango, aby nějak vyplnila prázdnotu po večerech. Ukázalo se, že její zkušenosti ze sportovního tance nejsou pro tango až tak moc užitečné. Musela se začít soustředit hlavně na uvolnění těla a kontakt s partnerem, což byla v jejím případě největší bariéra. Nicméně díky tanečnímu nadání se v argentinském tangu rychle zorientovala a otevřela pro sebe nový zdroj zážitků, který během tří měsíců velmi výrazně změnil její vnímání světa. Bez medikamentů a antidepresiv začala sama sebe znovu vnímat jako mladou atraktivní ženu a na svůj život se začala znovu dívat se zájmem a optimismem.

Jako příklad mužské tangové terapie může posloužit Ivan (65 let). Ivan chodil mnoho let na kurzy společenského tance a byl pevně přesvědčený o tom, že je absolutní taneční nemehlo. Jakmile se dostal na parket, pokaždé se začal nepřirozeně hýbat, ztrácel rovnováhu a ani úsilí pedagogů a opakování kurzů na tom nedokázalo nic změnit. Později se na něj usmálo štěstí a potkal milovanou ženu, které se líbilo argentinské tango. I přes to, že měl negativní taneční zkušenosti ze společenského tance, našel v sobě dost odvahy na to, aby si kvůli ní začal brát individuální lekce argentinského tanga. Na lekcích jsme se zabývali jediným tématem: jak se postarat o partnerku prostřednictvím objetí. Takový přístup se ukázal jako velice plodný. Údajné taneční nemehlo se během několika měsíců proměnilo v citlivého a starostlivého tanečního partnera, který se mohl volně pohybovat po parketu bez ztráty rovnováhy, a ještě mu zbylo místo pro vnímaní hudby, fantazii a humor. Ivan se jen uvolnil, přestal se snažit dělat něco nepřirozeného a začal se chovat na parketě jako v obyčejném životě, což je přesně to, co tango potřebuje. Je třeba se soustředit na podstatu tohoto tance, nikoliv na jeho vnější formu. Je pozoruhodné, že i ve společenských tancích se u Ivana projevil značný pokrok. Bylo velice dojemné vidět upřímnou radost staršího pána, který neustále rozšiřuje obzor svých zážitků a přináší své partnerce potěšení jako málokdo.

Tangová závislost

Případů pozitivního vlivu tanga na lidi je mnoho, ale měl bych se pro korektnost příběhu zmínit i o negativních účincích. To nejhorší, co vás může potkat, je zklamání. Zklamání z toho, že se okamžitě nedostaví pocity, o kterých jsem psal výše. Někdy je ale potřeba jen vydržet, tango chce svůj čas a každý jsme jiný. Druhá věc, před kterou bych měl varovat, je riziko propadnutí tangu. Je to stav, kdy se do něj zamilujete natolik, že vám to změní osobní hodnoty a životní styl. Takové změny nejsou vždy vítány u blízkých a příbuzných a ironií je, že občas mohou lidé vnímat tangovou závislost i jako nemoc.

Zpět